Víte, že?

V Pionýru každoročně proběhne přes 400 táborů pro přibližně 20 000 účastníků.

Z diskusního příspěvku ústředního náčelníka Junáka, Dr. Rudolfa Plajnera (1968)

1968
Z diskusního příspěvku
ústředního náčelníka Junáka, Dr. Rudolfa Plajnera
předneseného 23. června na konferenci pionýrských pracovníků z českých zemí  Seč, 20. – 23. června 1968
Informátor č. 10    24. června 1968

… S obnovením Junáka se teď vyskytly jisté potíže, konkrétně mám na mysli obtíže ve stavu obou našich organizací, obtíže domácí, to je v naší kuchyni, i obtíže jistě u Vás. Poctivě, jako vždy, musím referovat, jak se na to dívám. Obtíže naše: byla celá řada pracovníků, kteří se domnívali a snad s obavou proklamovali, že mnozí z vás, kteří jste po roce 1948 zůstali ve styku s mládeží, jste proto prý zrádci Junácké myšlenky a že se na Vás takto nepříznivě má Junácká společnost dívat. Nuž po pravdě řečeno: tomu, komu šlo, ať v dřívějších letech, nebo v přítomné době jde ať o Plajnera nebo Kryštofka, ať Pionýra nebo Junáka, tomu bych rád z tohoto místa řekl, že opravdu stojí na stezce, která nikam nevede…

… Chtěl bych z tohoto místa vzdát hold Vám za to, že jste mládež neopustili, že jste se o  mládež starali…

… V období kolem roku 1948 byli jistě lidé, jimž nastoupený kurz politicky dobře vyhovoval a  z této pozice se také stáhli, od mládeže odešli a dnes by si rádi osobovali právo kritizovat druhé, kteří pracovali, sami nic nedělajíce. To se týká těch pracovníků a pracovnic, kteří pracovat mohli, měli důvěru okolí a neučinili to. Byla tu však velká část bývalých pracovníků, i dnešních, kteří pracovat nemohli…

…Nevím, zda jsme schopni zde poctivě odhadnout, kolik mládeže obhospodařujeme. “Já to odhaduji na 100.000 – řekl Kryštofek”. My to odhadujeme na 30.000, v ČSTV řekli 400.000. Nevím, kolik mají zálesáci, svazarmovci apod., ale byl jsem na poradách a uvědomil jsem si, že mládeže okolo 15 let je 2 – 2 1/2 milionu. Co je ten počet, který všichni obhospodařujeme proti tomu, co stojí vedle?…

… Snažili jsme se to už říci, jednak se s. Kryštofkem, jednak s ostatními, jednak jsme si uvědomili ohromnou odpovědnost v době kdy se vede boj o vítězství dobré věci, která nás utvrdila v tom, že není možné aby v tomto státě stály dvě organizace proti sobě a dokonce jen vedle sebe, že je třeba vytvořit prostředí, aby si děti navzájem pomáhaly; a při prvních pohovorech jsme přišli k závěru, že je tisíc a jedna možnost, kde můžeme vedle sebe soutěžit i se ztotožnit.

Když bude 50. výročí, proč bychom nemohli vedle sebe pracovat, proč bychom nemohli mít určité výzkumné složky společné, i příručky společné?…

… Ti, kteří by chtěli mezi našimi organizacemi narušovat odpovědně soužití, nejsou na vrcholu a měli bychom jim poctivě říci: sestry a bratři, soudružky a soudruzi, když v sobě nemáte tolik prozíravosti, abyste pochopili oč jde, odejděte!…